Letní kurz Manželských setkání z pohledu účastníků 

 

Čím jsou manželská setkání pro nás

Na manželská setkání jsem se poprvé dostala zhruba před 30ti lety, kdy tato laická iniciativa podle finského modelu v naší republice začínala. Zapojila jsem se tehdy jako dobrovolná pečovatelka k dětem manželů, kteří kurz absolvovali.

O tom, co tento letní osmidenní kurz zahrnuje, se výstižně, stručně – vyčerpávajícím způsobem dočtete ve výroční zprávě YMCA FAMILIA na jejich stránkách www.famila.cz.

Nechceme opisovat již napsané. Rádi bychom však k této pro nás významné a přínosné iniciativě přispěli naší osobní zpětnou vazbou.

Jsme manželé osm let. Na manželských setkáních jsme letos byli po čtvrté spolu s čerstvě sedmiletou dcerou.

Cílem kurzu má být obnovení a prohloubení partnerského vztahu mezi manželi a k tomu opravdu dochází. Naše znovu oživená blízkost a hlubší vzájemné porozumění je hlavním motivem, pro který se opakovaně vracíme.

Stále znovu žasneme nad tím, jaká zde panuje atmosféra přátelství, udivující otevřenosti, s níž si dáváme nahlédnout do našeho vztahu, našich selhání, nejistot, do rodinné historie. Sdílíme radost a neseme své bolesti a trápení. To by nebylo možné bez vědomí bezpečného prostředí. Respektování toho, že, co zazní při přednáškách či na skupinkách tam také zůstane a nedostane se ven. Vnímáme, že našim slzám druzí rozumí. A po kurzu se pro nás zpočátku cizí lidé stávají našimi kamarády.

Toto pečující vstřícné prostředí hojí naše zranění, osušuje slzy sebepoznání provázející růst a dosycuje naše nenaplněné potřeby. Stejně jako humor a nadhled moderujících mužů. I veselí ve skupinkách, když se najdeme v reakcích a situacích druhých. Jak si vzájemně rozumíme!  Vědomí, že jsme na stejné lodi a přes opakované karamboly stále znovu zkoušíme začínat jinak a líp, nás posiluje.

Ač zájem o tyto kurzy vždy převyšuje kapacitu objektu, je respektovaným pravidlem, že jsou místa, která jsou držena pro „prváky a druháky“.  Všichni si pamatujeme rozechvění a potřebu odvahy vydat se poprvé na tuto cestu zranitelnosti a velkého obohacení.

Nepřenosná je zkušenost neuvěřitelně vychytané organizace, provázené stovkami maličkostí a pozorností organizačního týmu, který i v tak velkém počtu 300lidí dokáže zajistit prostředí naprosto fungujícího společenství, kdy i fronta na oběd je zpestřena nalepenými kreslenými vtipy na právě probírané témaJ Chodby zdobí aktuální fotky z aktivit doplňujících daný program - plesu, opékání prasete, ochutnávky vín, sportování, kultury, ale i našich dětí v péči pečounů.

„Pečouni“, kteří dobrovolně bezplatně věnují týden svých prázdnin našim dětem, jsou neocenitelní. Každoročně mají originální program plný rekvizit, převleků, který chystají dlouho dopředu. Za vše asi mluví výroky: „Když jsem přišel na předávku dětí, to naše fňukalo. Ovšem ne proto, že by šlo ode mě, drželo se pečouna a nechtělo ke mně.“ „Mami, tatí, jestli za rok nepojedete vy, tak já teda jo.“  „ A čím bys chtěla být, až budeš starší? No přece pečounkou!“ „Proč brečí? No ona tak fandila při fotbale pečounům, že ztratila hlas, a teď nemůže fandit při florbale tatínkovi.“

Moc děkujeme. Lenka a Petr Konopkovi

 

Letní kurz Manželských setkání z pohledu účastníků:

 

Proč jezdit na Manželská setkání? (Můj osobní pohled)

Protože manželská setkání (MS) mi (nám) pomáhají najít znovu smysl a opěrné body pro naše vzájemné manželské soužití a žití vůbec. Jinak řečeno, myslím, že jeden z hlavních důvodů v dnešní “ tekuté době“, proč jsou manželé spolu, je, že chtějí být spolu. Totiž dnešní doba nám neklade žádné nutné existenční nebo morální podmínky pro to, proč udržovat rodinu, být ještě spolu. Rozhodnutí mít rodinu a udržovat ji plyne z osobního rozhodnutí, hodnot a naděje.

 

Co tedy chci říci, manželská setkání mi (nám) pomáhají si znovu uvědomit, proč jsme spolu, a proč nám dvou stojí za to být spolu. Oba si nacházíme něco, v čem chceme zůstat, a co je naším vlastním uměleckým dílem – naše rodina. Ač jsme oba věřící lidé, od nichž se žel často nerealisticky očekává, že je jim vše na hodnotové škále jasné, přesto a navzdory znovu a znovu sám pro sebe a společně s mou manželkou potřebuji hledat a najít, v čem naše manželství spočívá a kde má své zdroje. MS je pro mě prostor, kde můžeme vždy znovu začít, či spíše doslova začít od nuly . Restart a prostor pro toto hledání a nalézání vedoucí přes různá úskalí máme v týdenních manželských setkáních , víkendech ve školním roce, akcích pro chlapi (iniciace) a ženy aj.

Vrátím se však k manželským týdenním setkáním samým. Proč na ně jet a co vás čeká? Začnu předsudky, aby se zmenšily. Myslím, že každý normální člověk a manžel zvláště se vyděsí, když slyší o akci kde je asi 80 párů s a spoustu dětí. Před očima se vyjeví masová akce, a navíc každý někdy zažil nějaké agitační akce typu „takto je to správné“. S plným klidem mohu říci, že právě toto manželská setkání nejsou, byť ve velké skupině a někdy i v doprovázejících párech se najdou lidé, kteří mají k manželskému setkání až "náboženskou úctu", protože jim třeba nějaké vodítko hodně pomohlo, a tak ho „prostě musí říkat vehementně druhým". Současně obecně jako ochranný štít svobody ve skupinkách před „pácháním dobra druhým“ platí oficiálně na MS hesla tohoto druhu: „Každý to má jinak a je jedinečný.“ „Nejsou návody, jasná řešení ale vodítka.“ „ Poslouchej, nepoučuj, nepodsouvej a respektuj.“ „Jste tady hlavně jeden pro druhého.“ Tato často vyřčená pravidla zvláště od organizátorů velmi pomáhají ke svobodě a větší důvěře na MS.

 

Co chci říci, abych ještě zmírnil falešné předsudky? Na manželských setkáních je blog přednášek párů. Tyto přednášky jsou zpravidla s nějakým nosným tématem: konflikt, sebevědomí, odpuštění, komunikace, potřeby, emoce, sex etc. Avšak téma je podáváno tak, jak to jednotlivé páry mají. Nejde o to druhé poučovat, ale říci, jak to mají, co jim pomáhá a co je těžké. Mnohokrát jsem prožil na manželském setkání, jak jiný pár má hodně podobné problémy jako my a ve stejných situacích dochází ke „tření“ a nedorozumění. Kolikrát jsem se musel popadat za břicho, že vidím před očima vlastní hloupost, ješitnost a nemám náhled. V přednáškách je rovněž trochu něco zmíněno z rodinné terapie (často jsou zdrojem Chválovi), avšak nejedná se o nějaké levné návodové rady, ale spíše o to, aby člověk získal nadhled. Trochu zjistil, co se dá, nedá a co je úplně normální pro všechny páry a jejich zrání pohledem rodinné terapie.

 

Krom přednášek je rovněž blog skupinek, kde jsou většinou tři páry pohromadě a mají možnost společně mluvit nad přednáškou, řešit společně praktické úkolové otázky se svou manželkou. Skupinky nejsou od toho, že se na nich vedou pouze nějaké přátelské řeči či debatní kroužky, ale dávají možnost mluvit a říci si věci s vlastní ženou. Často se stává, že jednomu v páru něco „docvakne“, co slyšel v přednášce anebo říká druhý. Pohledy a náhledy se tak přirozeně ve skupině prolínají. Potkáte velmi sympatický pár anebo něco je vám krajně nepříjemné, což obojí obohacuje, a rychle se to v dynamice skupinky proměňuje v perly a zlato. Nejde o žádné skupinové terapie, ale setkání, kde si věci lidé můžou říci, a tím se obohatit. Vzpomínám, jak mě manželka během mých prvních manželských setkání zahrnula takovými názory a pocity, že jsem o nich neměl do té doby „páru“. Tato skutečnost nám velmi pomohla si věci jasněji říct, slyšet se, uvolnit některé vytlačené věci, prostě začít ten zaprášený koberec našeho života čistit a vymést z něj nánosy prachu. Osvětlující také bylo setkat se s jinými páry a vidět tu jejich vnitřní dynamiku a žár. Přiznám se, že z žáru některých párů žiji dodnes. Možností je rovněž mluvit osobně s psychoterapeuty a duchovními, kteří jsou plně k dispozici pro všechny. Je přítomna i velká škála odreagování. Vedle skupinek a přednášek se na MS výborně jí, pije skvělé víno, tancuje, griluje, zpívá a sportuje.

 

Ještě málo k víkendům a iniciaci mužské. Víkendy zvané obnovy jsou dvě: na podzim a na jaře. Pro nás je to s manželkou příležitost, že jsme celý víkend spolu ve společnosti skvělých lidí, kde je připraven většinou dobrý program podobný manželským setkáním. Během roku si vůbec na sebe neuděláme čas, ale obnovy nám to dávají. K mužské iniciaci by to chtělo samostatný článeček. Nicméně, prožitek být jenom s muži a být o samotě v tichu s muži je mimořádný. Když k tomu přidám, že v iniciaci každý muž prožije život, smrt a nový život, není, co dodat. Nám mužům chybí přechodové rituály, potřebujeme truchlit, řvát, bubnovat, mlčet a někdy tancovat jako blázni. Potřebujeme se znovu narodit i umírat. Proto jet na mužskou iniciaci. Je to proměna. Bytostně patří k manželskému setkání. Pokud jste ještě nebyli, jeďte! Manželská setkání a další s tím spojené akce obohatí Váš život a časem i promění.

P.S. Vše v tomto textu je můj osobní pohled a pozitivní zkušenost bez autorizace pořadatelů. Tento text píši, protože jsem za MS velmi vděčný a přeji jejich návštěvu každému a stejně jako každému chlapovi bych přál zážitek mužské iniciace.

Jakub Formánek