Podzimní obnova Manželských setkání

11. – 13. října 2013, Třešť

Na letní Manželská setkání navázala tzv. Podzimní obnova, která se tentokrát konala po necelé padesátce dnů od letního kurzu. Letošek měl i další novinku – po dlouhých letech, kdy se na obnovy jezdilo k Sečské přehradě, jsme se poprvé na obnově setkali v Třešti u Jihlavy. Objevily se sice stesky po studené (někdy doslova ledové) ranní koupeli odvážlivců v přehradě, ale jinak jsme dostávali samé pozitivní ohlasy na změnu – na pokojích nebyla zima, nevypadávaly pojistky při spuštění rychlovarných konvic, skvělý výběr na snídaních atd.

Spojovacím tématem víkendu byla tzv. separace – tedy oddělení se od rodičů, odchod z bezpečného rodinného prostředí a vstup do zodpovědné dospělosti. Od začátku jsme ale inzerovali, že toto téma nebude nahlíženo pouze prizmatem manželů, kteří právě řeší dospívání svých potomků. Vlastně každý z nás dospělých se nějakým způsobem separoval – a jak to proběhlo, to nás může mnohdy ovlivňovat (pozitivně i negativně) třeba po dlouhá léta života. Takže jsou to zamyšlení zajímavá pro člověka téměř každého věku a životního stadia.

Paní doktorka Pöslová nás v sobotní přednášce „Jak šel Honza do světa, aneb Musíme odejít, abychom se mohli vrátit“ provedla obvyklými etapami vývoje dospívání a oddělování od rodičů, a to velice poutavou formou, takže se poté skvěle pracovalo ve skupinkách. P. Petr Glogar navázal náročnější sondou do tématu přednáškou „Odpouštět a propouštět“. V neděli pak Jana a Jindřich Kalinovi osobním svědectvím demonstrovali úskalí i úsměvné okamžiky jejich vlastního osamostatňování, ale mohli mluvit i o zkušenostech se svými dospělými dětmi. Snad všichni posluchači nadšeni kvitovali, že si Kalinovi od svých synů nechali napsat necenzurované zprávy o tom, jak se cítí coby „separovaní“, tyto dopisy měly pro svou autentičnost opravdu velkou výpovědní hodnotu…

Ocenili jsme, kolik účastníku loňských, předloňských nebo dokonce mnohem starších kurzů Manželských setkání projevilo zájem účastnit se této podzimní obnovy a doufáme, že bezprostřední a veselá atmosféra, stejně jako kvalita programu (přednášek i skupinek) byla jim, ale samozřejmě i letošním účastníkům, nejlepší odměnou…